Pojištění

Mýty, kvůli kterým lidé odmítají životní pojištění

Životní pojištění má mezi lidmi špatnou pověst. Lidé v něm dělají zásadní chyby. Pak bývají zklamaní z pojistného plnění a pojištění si zruší nebo si ho nikdy nezaloží. Přitom životní pojištění je vedle finanční rezervy jeden z důležitých nástrojů, jak udržet své finance v klidu. Podle statistik asociací pojišťoven si platí Češi za životní pojištění v průměru asi třikrát méně než Němci nebo Rakušané. Ve společnosti totiž kolují mýty, kvůli kterým lidé toto pojištění odmítají. Pojďme se tedy na ně společně podívat.

„Pojištění nepotřebuji, nikdy se mi nic nestalo.“

S tímto argumentem se setkávám poměrně často. Lidé totiž berou životní pojištění jako sportku. Platí měsíčně něco a doufají, že na tom vydělají. O tom ale pojištění není. Životní pojištění máme proto, abychom dokázali vykrýt příjmy ve chvíli, kdy o ně přijdeme (např. když ležíme v nemocnici nebo máme pracovní neschopnost). Určitě se nepojišťujete proto, aby když si zlomíte ruku jste „vydělali“ nějaké peníze.

Lidé si neuvědomují, nebo si nechtějí připustit, že může nastat situace, kdy kvůli úrazu/nemoci budou muset předělat dům na bezbariérový a nebo se dokonce přestěhovat. Představte si, že by se vám toto stalo, měli byste peníze na předělání domu nebo byste si museli půjčit? Není lepší být pojištěný do té doby, než budete mít pořádnou finanční rezervu?

„Nemám na to peníze.“

Na to říkám: „Naopak. Nemáte peníze na to nemít životní pojištění.“ Na kvalitně nastavené životní pojištění stačí v průměru 5% příjmu. Pokud nejste schopni vyjít s 95% příjmu, tak by pak výpadek příjmu na 60 % (při pracovní neschopnosti) mohl být pro vás fatální. Museli byste si opět půjčit peníze, což by vás mohlo dostat ještě do větších problémů. Tohle určitě není správná cesta jak mít finance v klidu.

Kdy životní pojištění nemá smysl?

Pro člověka, který má vysokou finanční rezervu a tvoří si ji dál a dál, nemá životní pojištění smysl. Výše takové finanční rezervy je závislá od výše příjmů, které ten daný člověk má. Průměrně je to v řádech vyšších statisíců.